Historie

Některé homeopatické principy mají své kořeny již v dávné minulosti:

Hippokrates (5. století před n.l.) - řecký lékař jasně vyslovil myšlenku, že nemoc je důsledkem působení přírodních sil a ne božského zásahu, a že by se měly podpořit pacientovy vlastní hojivé síly. Tehdejší lékařské teorie  byly založeny na "zákonu opaku", podle kterého se nemoc léčila takovými látkami, které vyvolávají opačné, dané nemoci přotikladné příznaky (např. průjem se měl léčit nějakou takovou látkou, která vyvolává zácpu, například hydroxidem hlinitým). Hippokrates naproti tomu prosazoval užívání "zákona podobnosti" - tato teorie tvrdila, že látky schopné vyvolávat příznaky choroby u zdravých lidí mohou být rovněž využity k léčení podobných příznaků u nemocných. Značnou pozornost věnuje otázce pozorování projevů (symptomů) zdraví a nemoci, v péči o nemocného pak Hippokratés zdůrazňuje potřebu individuálního přístupu.

Paracelsus (1493-1541) - švýcarský lékař, filozof a alchymista, který oživil starověké řecké učení o signaturách, které bylo založeno na předpokladu, že vzhled rostliny (Signatura - "Boží popis") naznačuje povahu jejích léčivých vlastností. Například vlaštovičník (Chelidonium) se používal k léčení jaterních a žlučníkových chorob, protože žlutá šťáva rostliny připomínala žluč. Paracelsus vyzýval své současníky, aby rozpoznali přirozenou schopnost těla samo se hojit a uzdravovat. Prohlašoval, že lékařská praxe má být založena na podrobném pozorování a "hluboké znalosti přírody a její dílny". Místo alchymistické teorie se soustředil na praktické experimenty a položil tak základy k počáteční etapě moderní chemie a pozdějšímu rozvoji farmakologie. Věřil v přesné dávkování léků a tvrdil, že "záleží jenom na dávce, zda jed bude jedem, nebo ne." Díky svým výzkumům chemických a farmakologických vlastností řady látek i díky tomu, že zastával hippokratovskou myšlenku, že "podobné se léčí podobným" (léčil choroby léky, v nichž byly tyto choroby ve zředěné formě obsaženy), se Paracelsus stal klíčovou postavou také ve vývoji homeopatie.


MOTTO

"Omnia sponte fluant absit violentia rebus." (Vše ať plyne volně, bez násilného působení.)

(J.A.Komenský)